Vápenná: Téměř rok nabízí Arcibiskupské lesy a statky Olomouc možnost věnovat část z nájmu za využívání či pronájem pozemků ve správě společnosti na charitativní účely nebo zvelebení regionu. Této možnosti využili také provozovatelé Rychlebských stezek, kteří věnovali částku padesáti tisíc korun farnosti ve Vápenné. Finanční příspěvek poslouží k částečné rekonstrukci budovy fary.

,,Na sklonku roku 2019 obdržela Římskokatolická farnost Vápenná příspěvek ve výši padesáti tisíc korun, který byl použit na nákup a výměnu oken v prvním podlaží na severní straně fary,“ vysvětluje správní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Ing. Josef Kundrát a doplňuje, že částka putovala z nájemného, které odvádí provozovatelé cyklistických trailů v Rychlebských Horách za využívání pozemků ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého.

,,Rychlebské stezky se po celou dobu existence snaží o zvelebování našeho regionu. To, že peníze z nájmu za stezky v regionu zůstávají, vnímáme pozitivně,“ komentuje příspěvek na rekonstrukci fary provozovatel Rychlebských stezek Pavel Horník.

Rychlebské stezky fungují od roku 2009 a jsou oblíbenou atrakcí v regionu. I pro letošní rok si provozovatelé přichystali pro své návštěvníky novinku v podobě nové trasy.

,,Pro letošní sezónu jsme spolu s Olomouckým krajem připravili novou trasu nazvanou Velbloud. Trasa je určená pro zkušené terénní cyklisty a vede přes velké balvany na úžasném místě,“ popisuje Pavel Horník a zároveň ale dodává, že hlavní náplní práce v letošní sezóně bude především údržba stezek po kalamitní těžbě stromů napadených kůrovcem.

,,Pokud nám zbyde prostor, chtěli bychom dobudovat další nový úsek. Ale zapojit se může i široká veřejnost. Každou první sobotu v měsíci, od dubna do října, budou probíhat dobrovolné brigády na stezkách. Těch se obvykle účastní kolem padesáti nadšenců z celé republiky, uzavírá provozovatel Rychlebských stezek Pavel Horník s tím, že první brigáda a zahájení sezóny proběhne první dubnovou sobotu, 4. 4. 2020.

foto: Fara ve Vápenné

Kroměříž: Na podzim loňského roku získala Střední odborná škola Sv. Jana Boska v Kroměříži nové vybavení pro své žáky v oboru Lesní mechanizátor. Celkem šest motorových pil a ochranné pracovní pomůcky zakoupila společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc. Žáci druhého ročníku je pravidelně využívají při svém odborném výcviku na polesí Kroměříž. Absolventi nového oboru Lesní mechanizátor budou kvalifikovanou posilou v lesnickém sektoru.

Jak správně nastartovat a uchopit motorovou pilu, jak bezpečně naříznout kmen a pokácet strom, to se právě nyní učí žáci druhého ročníku oboru Lesní mechanizátor na SOŠ Sv. Jana Boska v Kroměříži. Slouží jim k tomu zbrusu nové vybavení a také cvičiště, které se nachází v blízkosti budovy polesí Kroměříž společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc.

,,V prvním ročníku se žáci učí veškeré ruční práce v lese. Sběr osiva, práce v dílně se dřevem i kovem, sázení stromků, úklid klestu nebo práce s ruční pilou a sekerou jsou hlavní náplní vzdělání v prvním ročníku studia. Ve druhém ročníku se pomalu seznamují s technologiemi lesního provozu. Učí se pracovat s motorovou pilou a zároveň se připravují na řidičský průkaz skupiny T – traktor. Poslední, třetí ročník, je zaměřen na práci s velkými stroji. A nejen to, také přibližování a soustřeďování dříví, či specifické podmínky při těžbě, například kácení nakloněných stromů nebo práce ve složitém terénu,“ popisuje část učebního plánu svých žáků učitel odborného výcviku Stanislav Černoch ze Střední odborné školy Sv. Jana Boska v Kroměříži a dodává, že nemalý důraz kladou na výuku bezpečnosti při práci.

Základním předpokladem při práci s motorovou pilou je získání dobrých bezpečnostních návyků a pořádný cvik. Ten žáci získávají na speciálních trenažerech, které imitují podmínky v lese.

,,Nejprve se žáci naučí spojování řezu tak, že z ležícího kmene odřezávají souměrná kolečka řezem z vrchní i spodní strany. Jakmile si zvyknou na provoz motorové pily a naučí se provádět rovný řez, pokračujeme s výukou tzv. prvního zářezu nebo také směrového záseku u kmene, který určuje směr pádu káceného stromu. Nakonec přistoupíme k výuce odvětvování ležícího kmene,“ dodává Stanislav Černoch s tím, že absolventi oboru najdou své uplatnění jako dřevorubci, řidiči a operátoři lesních strojů či pracovníci v pěstební a výchovné lesní činnosti. Na ty nejšikovnější čeká pracovní nabídka přímo u Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, kde je rádi přivítají do pracovního kolektivu.

/Převzato z www.svol.cz/

29. ledna se konala v Tereziánském sále břevnovského kláštera valná hromada SVOL-komory církevních lesů.

Účastníky valné hromady osobně přivítal břevnovský arciopat Petr Prokop Siostrzonek. Přítomné seznámil s historií nejstaršího kláštera v českých zemích a s obtížemi, které provázely znovunabytí majetku Benediktinů v Praze-Břevnově. Poté poukázal na nesnadný úkol a odpovědnost všech majitelů k budoucím generacím: „Jíme ovoce ze stromů, které jsme nezasadili, pijeme ze studní, které jsme nevykopali. Žijeme vlastně ve zlaté době. Jsme vděčni našim předchůdcům, ale také my chceme něco uchovat pro naše nástupce. Je to naše odpovědnost.“ Na závěr slavnostního zahájení pak poděkoval správcům lesních majetků a popřál jim mnoho Božího požehnání a dobré vůle v jejich počínání.

Jednání valné hromady řídil předseda Komory církevních lesů, ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petr Skočdopole. Komora církevních lesů byla založena přesně před rokem. U jejího zrodu bylo 17 církví a registrovaných náboženských společností. V současné době má Komora církevních lesů 20 členů, nejen z řad diecézních lesů, ale také z řeholnických řádů. Celkem disponují členové Komory majetkem větším než 130 tisíc hektarů lesa.

Komora církevních lesů významně posílila vyjednávací pozici SVOL, její představitelé se aktivně podílejí na činnosti SVOL. V loňském roce patřilo ke stěžejním úkolům vyjednání příspěvku na zmírnění kůrovcové kalamity pro vlastníky lesů a novelizace zákona o lesích. Zahájena byla také jednání k novelizaci zákona o myslivosti. Kromě té se bude Komora církevních lesů společně se SVOL a Komorou církevních lesů věnovat zejména zajištění finančních prostředků na obnovu kalamitních holin vzniklých v roce 2019, zásadám nové státní lesnické politiky, invazní novele, novelizaci náhradové vyhlášky, Programu rozvoje venkova na další programovací období a novele zákona o drahách.

Za velký problém současné kůrovcové kalamity označovali účastníci valné hromady rozpad porostů a ohrožení bezpečnosti návštěvníků lesa i pracovníků v lese pádem suchých stromů či jejich částí. Pro zajištění stability lesních majetků a všech funkcí lesa pro společnost do budoucna členové Komory církevních lesů považují za zcela nezbytné zavedení plošné platby za ekosystémové služby v lesnictví.

Náročný rok čeká lesníky z Arcibiskupských lesů a statků Olomouc, kteří se stejně jako v loňském roce musí potýkat s dopady přemnožení kůrovce a chronického sucha. Oproti roku 2019 vysadí téměř o milion a půl sazenic více a budou nuceni vytěžit devět set tisíc metrů krychlových dříví. V obou případech jde o zatím nejvyšší čísla v historii společnosti, která spravuje lesy především Arcibiskupství olomouckého od roku 2013. Se spolufinancováním nákladů na obnovu postižených lesů jim letos částečně pomůže i poprvé vyplacený finanční příspěvek státu na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity vzniklé ve IV. kvartálu roku 2017 a v průběhu roce 2018 určený pro nestátní vlastníky lesa.

Také v loňském roce se díky dlouhodobému suchu a nadměrným teplotám opět projevilo přemnožení kůrovce v celé své síle. Své o tom ví lesníci ze společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, pro které byl uplynulý rok 2019 jedním z nejnáročnějších vůbec.

„V průběhu loňského roku jsme byli nuceni vytěžit osm set šedesát tisíc metrů krychlových dříví, přičemž naše hospodářské optimum je maximálně tři sta třicet tisíc metrů krychlových,“ vyčísluje vážné dopady přemnožení kůrovce jednatel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Petr Skočdopole a dodává, že v letošním roce se obává ještě horšího scénáře.

„Podle našich aktuálních prognóz budeme v letošním roce donuceni vytěžit až devět set tisíc kubických metrů dřeva, tedy téměř trojnásobek optimálního množství,“ dodává Petr Skočdopole.

Ruku v ruce s navyšující se těžbou musí lesníci počítat s přímo úměrným navýšením výsadby mladých stromků. Ve dvou etapách, na jaře a na podzim, na ně čeká více než šest milionů sazenic.

„V letošním roce máme v plánu vysadit šest milionů a pět set tisíc sazenic, což je téměř o milion a půl více než v loňském roce, a o tři miliony více než v roce 2018. Takové množství vyžaduje enormní pracovní nasazení všech zaměstnanců,“ říká Petr Skočdopole s tím, že v rámci jarní výsadby se budou muset navíc potýkat s nedostatkem odolnějších obalovaných sazenic. „Loňský podzim měli lesníci v celé republice optimální podmínky pro výsadbu a podařilo se jim zužitkovat velkou část napěstovaných obalovaných sazenic. Proto pro jarní zalesňování budeme muset počítat s jejich menším počtem a na podzim, po napěstování nových obalovaných sazenic, nás čeká o to intenzivnější výsadba,“ vysvětluje Petr Skočdopole.

Právě na pěstební a výchovné zásahy v nově zalesněných lokalitách plánuje společnost využít velkou část prostředků, které v loňském roce uvolnil stát soukromým vlastníkům lesa ve formě finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity vzniklé ve čtvrtém kvartálu roku 2017 a v průběhu roku 2018. Zbytek získaných prostředků si musí společnost uložit do pěstební rezervy, ze které bude financovat péči o již založené mladé lesy v následujících 10 letech.

Největší dopady klimatické změny pocítili lesníci v rámci dvou spravovaných polesí na území Rejvízu v okolí Zlatých hor a na polesí Chvalčov v Hostýnských vrších, kde převládají smrkové porosty náchylnější k napadení kůrovcem.

„Díky velmi intenzivní práci lesníků, kteří pečlivě vyhledávají napadené stromy a zajišťují jejich včasnou těžbu, se nám daří zmírňovat dopady přemnožení kůrovce a ochránit tak ostatní zdravé stromy v lese. Bez těchto opatření by dnes lesy byly v daleko horším stavu, než jak je vidíme dnes,“ uzavírá jednatel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc s.r.o. Petr Skočdopole

Společnost Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. hospodaří v lesích v Jeseníkách, na Mohelnicku, Hostýnských Vrších, Kroměřížsku a v okolí Velehradu, které jsou ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého a dalších spřízněných církevních institucích. Celkově pečují o lesy s výměrou více než 42 tisíc hektarů.